Naše těla se dokážou přizpůsobit změnám prostředí, máme na to důmyslné mechanismy, ovšem ty mají také své limity. Náš organismus zkrátka pracuje optimálně pouze v hraničním pásmu venkovních teplot. Pouze tehdy je vnitřní tělesná teplota stabilně udržována na optimální hodnotě 36,5 stupně.
Jakmile se venku ochladí, snadno se zahřejeme pohybem a teplým oděvem, jestliže však teplota vzduchu stoupá nad únosnou mez, nemáme již co svléknout a organismus trpí přehřátím – úžehem. V našem mírném klimatu se to týká sice jen období od června do září, přesto bychom se měli před nadměrným teplem chránit.

Starověký Řím

Neblahé účinky působení nadměrného horka dobře znaly starověké civilizace. Římská říše byla sice velmi kontroverzní, ovšem jisté technické vymoženosti jí nebyly cizí. Některé domy vystavěné pro bohatší společenské vrstvy byly napojeny na důmyslný akvadukt, který je chladil studenou vodou. Tehdejší chladicí systémy by se daly považovat za předchůdce dnešních klimatizací.

První klimatizace

Vynálezcem chladicího média ve své prapůvodní podobě byl známý vědec Michael Faraday. Experimentoval s účinky uhličitanu amonného a objevil, že jeho stlačená zkapalněná forma výborně ochlazuje okolní ovzduší. První technický výrobek, který by se dal za klimatizaci považovat, vznikl ovšem až na počátku 20. století ve Spojených státech. Jistý Willis Carrier řešil technické potíže při tisku v průmyslové tiskárně, když vlivem tepla a vlhka barva nezasychala a deformoval se papír. V místnosti tehdy cirkulovala chladná voda v potrubí a horký vzduch se na trubkách ochlazoval a srážela se tu přebytečná vlhkost.
Ovšem vůbec první oficiální chladicí médium, které všichni známe pod důvěrně známým názvem freon, objevil až Američan Thomas Midgley. Měl za úkol pro firmu GM (General Motors) připravit ideální chladivo a v roce 1930 se mu to skutečně podařilo.

V současné době se prodej a montáž klimatizace pochopitelně provádí s jiným chladivem, nicméně princip chlazení jak v chladničkách a mrazicích boxech, tak i v chlazení obytných budov, zůstává prakticky nezměněn. Od roku 1974, kdy byla objevena ozonová „díra“, se postupně freon nahrazuje homologovanými chladivy, které nejsou škodlivé pro životní prostředí, ani lidskému zdraví.