Když jsem se poprvé setkal s formou společného či davového financování, tzv. crowfundingu, byl jsem překvapen jakou to má mezi lidmi vysokou podporu. Ukažme si to na jednoduchém příkladu. Kapela či jiný umělec mají projekt, který by dokázali zrealizovat, nicméně jim chybí potřebné finance. V případě muzikantů se jedná o částkách v desítkách až stovkách tisíc a známé produkční společnosti již nepodporují nezávislé a neznámé interprety jako např. v 90. letech.

Kapela se tedy rozhodne vypsat sbírku na podporu natočení alba, na některé z webových služeb které to podporují. V této sbírce je nastavena určitá cílová částka, která se musí vybrat, aby byl projekt úspěšný. Kapela na oplátku přispěvatelům nabídne za finanční příspěvek několik typů odměn ve formě upomínkových předmětů a dárků. Jsou to kupříkladu trička, lístky na koncert, zájezd s kapelou, působení ve videoklipu nebo podepsaná CD. Lidé tak příspějí svému oblíbenému interpretovi, dostanou památku na celou akci a kapela vybere potřebné peníze. Co je ovšem dalším efektem a přidanou hodnotou pro umělce, je v podstatě bezplatný marketing. Promo takového projektu je sdíleno na sociálních sítích a fanoušci si ho samovolně předávají mezi sebou. To je jistě nesmírným plusem.

Dalším takovým způsobem jak vybrat peníze, ovšem ve větší míře i měřítku je tzv. fundraising. Jedná o podobný princip jako u výše zmíněného crowfundingu, nicméně zde již nežádají umělci, nýbrž neziskové organizace, které tak chtějí sonovat obecně prospěšnou činnost. Fundraiserem se tak většinou stává mecenáš ze soukromého sektoru, případně stát či fondy EU. Tak či tak se ovšem jedná o zajímavý způsob, jak bez půjček či investorů získat finance na své rozpracované projekty a akce, které by bez možnosti crowfundingu či fundraisingu ani v mnoha případech nemohly vzniknout.